Ewelina Vlček-Chiu (Ai fen)

Ewelina Vlček-Chiu
(Ai fen)


“The Room”
hudební kompozice

Ai fen je polsko-čínská skladatelka, hudebnice a producentka žijící v Praze. Ve svém stejnojmenném autorském projektu zkoumá vlastní identitu a zkušenost ženy smíšeného původu a několika národností vyrůstající v generaci mileniálů.

Prostřednictvím rozsáhlých hudebních kompozic a intenzivních živých vystoupení, v nichž propojuje sopránovou flétnu, klávesové nástroje a výrazně proměnlivý vokální projev, si Ai fen získala publikum svým osobitým stylem, který sama označuje jako „screamo-pop“ nebo „trauma-pop“. Ve své tvorbě spojuje experimentální pop s technem, neoklasickou hudbou, dronem a ambientem a živě pracuje s klávesami, sopránovou flétnou, samply i hlasem.

Po vydání dvou studiových alb postforever (vlastním nákladem, 2020) a Daily Grief (Tender Matter, 2022) se na albu I've Been a Body, vydaném u římského labelu White Forest, odklání od elektronické produkce. Album je vystavěno na klavírních skladbách nahraných na jeden záběr. Zvuk akustického klavíru stojí v popředí, přičemž jej Ai fen během živého vystoupení moduluje pomocí efektového řetězce a často jej nechává rozpustit v chaotických strukturách a zvukových plochách.

Na okrajích alba se objevují skladby využívající flétnu, rodinné nahrávky, prostorový sound design i hlas Ai fen zachycený ve spontánních momentech zpěvu inspirovaného sakrální hudbou. Prostřednictvím tématu mateřství zkoumá křehkost lidské tělesnosti a různé životní křižovatky, které naše pomíjivá existence v těle přináší.

„Během své rezidence v NU´VEM jsem pracovala na hudební performanci s názvem The Room. Jedná se o improvizační skladbu s volnou strukturou, vystavěnou na poetických a lyrických textech inspirovaných snem, který se mi zdál během těhotenství s mým druhým dítětem.

Ve snu se naše rodina stěhovala do nového bytu, kde jsem objevila pokoj, který jako by „existoval jen pro mě“. Pouze když jsem v něm byla – sama nebo s někým dalším – plynul čas jinak než ve světě za jeho hranicemi. Mohla jsem v něm prožít to, co působilo jako deset hodin, zatímco ve skutečnosti uběhly jen dvě minuty. Běžná lidská touha po „větším množství času“ se tak proměnila v intenzivní, téměř tělesně prožívaný sen.

Abych tuto zkušenost převedla do zvukové podoby, dala jsem si během rezidence dostatek prostoru pro experimentování, objevování a improvizaci. Pracovala jsem s granulární syntézou, efektem, který v reálném čase zaznamenává zvuk a následně jej nepředvídatelným způsobem přetváří, dále s loop pedálem, sopránovou flétnou a vlastním hlasem.

Ai fen